Update:Okna a podhledy

Nadpis je strohý, nic vtipného se mi tam nehodilo 🙂 Konečně jsme se dočkali a potvrzený termín 2.12 na okna konečně klapnul 🙂 Ráno bylo domluveno, že budeme na stavbě cca na 8mou. Ráno v 7:15 mi volali že už tam jsou, a že by si chtěli něco vyjasnit. Probudil jsem teda ještě spící Mišanu a slíbil jsem, že tam za půl hodiny jsme. Cca jsme to stihli, ale co jsme nenašli 😀 V noci ze čtvrtka na pátek se výrazně oteplilo, a z našeho zmrzlého pozemku se stala břečka a doslova past pro kamion (zase plečka, která má letní slicky….) který okna dovezl. Pánové hned pochválili obchoďáka, že to vymyslel na kokot a jak si jako představoval, že by to tam tím ramenem i s paletou a konstrukcí, na které to dovezli asi tak měli dát. Zároveň se kamion zahrabal a nemohl vyjet – cca v půlce pozemku, takže to ani nemohl složit přímo před otvorem, a že by jsme to jen vytáhli nahoru……

Super, takže hned z rána problém jako Brno, a kdo nám asi donese ten půltunový dřevohliníkový HS portál až tam, kde má být.. HS se tedy sundal na zem a následně se i s převozním rámem přesunul v 7mi mužném vláčku až k díře, kterou měl vyplnit. To byl porod, že to ani nejde popsat 😀 Samozřejmě montážníci nadávali (nedivím se jim a jsem jim moc vděčný že to fakt zvládli).

Zajímalo mě, jak se vlastně vlastně ten HS portál bude montovat. Sundali okno, které má jezdit a donesli ho dovnitř. I to jedno okno má 200 KG, takže to nebyla taková pohoda, jak by se zdálo. Když dotáhli tu konstrukci až k díře, odmontovali ho z palety a pak začal porod 😀 Zvednout tu potvoru cca 70 cm nahoru na palety, které jsme tam připravili byla fakt fuška!!! 😀

Další „problém“ byl se senzory otevřených oken. Na dřevohliníku a vchodových dveřích byli v pořádku, ale na plastových nikde. Tak jsem rovnou řekl že jestli tam nejsou, mohou si okna zase odvézt. Nato začal vedoucí montážníků otevírat všechny krabice a kupodivu v jedné z nich byli. Takže rovnou volal obchoďákovi, jestli jim zaplatí montáž, že se s tím zadarmo nehodlají srát – docela je chápu. Dohodli se že to zaplatí, takže montáž pokračovala 😀

S ničím jiným problém nebyl, teda až do chvíle, kdy jsem si byl otestovat funkčnost jednotlivých oken. Všechny okna jsem přeměřil vodováhou, jestli je mají v pořádku, jestli vše funguje hladce a nic nedře. Po testování jsem přecijen na jeden vážný problém narazil. Objednali jsme si 3 okna jen sklopné – neotvíratelné. No bylo to tak, ale když jste vzzali za kliku a otočili nahoru, dveře se otevřeli 😀 Kdyby je neudělali jen sklopné, bylo by to lepší, ale takhle to fungovalo opravdu nanic – dole zavřeno, v prostřed sklopka a nahoře otevírání 😀 Hned jsem to reklamoval, a začal koloběh telefonátů, jak se to jako má opravit. Po cca 30ti minutách zjistili že tam chybí plastový šroubek, který zamezuje kličce aby se dostala do vrchní polohy (na druhou stranu, když je někdy budu chtít otevíratelné, tak to půjde, klička sice půjde ve špatném pořadí, ale půjde 🙂

Hisilicon Balong

Vzhledem k budoucí zateplovačce jsem nechal zalícovat okna (jen okna, ne francouzské) s fasádou, abych dosáhl nejlepších tepelných vlastností.

Když firma, která prováděla montáž odjížděla, podepsali jsme formulář, kde nás vedoucí upozornil, že vchodové dveře jsou křivé, a že to nechá reklamovat. Opravdu, sedí uprostřed, ale dole a nahoře nic. Takže dle jejich slov – „ještě se uvidíme“. 😀

Abych dnešní report dokončil vlastní prací a ne jen chlubením se tím, co udělali jiní, přidám fotky našich podhledů. Podhledy vyrábíme z OSB 12mm pero-drážka. Pod OSB dávám polystyren na pěnu, abych zaizoloval i pozednici. Vypadá to super, a jde to opravdu rychle. Za dnešek jsme stihli cca 1/3 RD, s tím že jsme reálně pracovali cca 5 hodin. Myslím si že zítra by jsme měli mít skoro, ne-li úplně hotovo.

 

Update: přidávám více fotek 🙂

3 týdny bez článku, už mi to chybělo :-)

Zdravím všechny čtenáře. Přeskočím omluvu, že jsme byli dlouho zticha, to bych jí měl skoro v každém článku 🙂 Místo toho se zkusím víc rozepsat jak se nám daří (stavebně).

Poté, co dodělali pánové střechu jsme se konečně mohli vrhnout do práce také my, přecijen se nám nechtělo překážet jim. Já jsem potřeboval dolepit IPU a další, tudíž bych nebyl nadšen, kdyby mi tam furt chodili 🙂 Pro nervy obou stran jsem si dal pauzu a místo toho se soustředil zase trochu na psíky a další dodavatele ;).

Úkol číslo 1, jak jsem již zmínil bylo dolepit lepenku. Po brigádní návštěvě jsem byl upozorněn že jednu vrstvu nikdo ze zúčastněných  nedoporučuje, a ať to pěkně vše nalepím na 2x, okolo stěn ať použiju opravou stěrku od den bravenu (https://www.elglobal.cz/asfaltova-opravna-sterka-denbit-u-cerna-5-kg-den-braven-1). Takže jsme doobjednal 2 palety lepenky za nějakých 30t (to by již měla zbýt i na garáž). Rozmyslel jsem si jak se budou překrývat, všem stavebníkům doporučuju změřit místnost a počítat s přesahy. Díky tomu jsem věděl kolik cca přesáhnout abych se dostal na hezký výsledek. Byla to práce která mě doslova a do písmene hřála na srdci 😀 Venku se totiž během chvilky změnilo počasí, a najednou ani 2 mikiny pod modrákama nezahřejou (kde jsou ty  časy, kdy se zaléval věnec a já tam běhal v tričku a potil se jak vrata od zaprděného chlíva). Oblečení sice nezahřeje, zato hořák (když fouká ve správném směru ), ten rozhodně ano. Takže jsem si sychravé dny zpříjemnil opékáním svých bývalých běžeckých bot. Semotamo zasmrděli fakt nehezky, a to byl signál že to sice příjemně hřeje na nohách, ale zachvilku by mohli smrdět ponožky (ne nošením :D) a následně prsty. Než jsem zalepil těch cca 140m2 trvalo asi 3 dny po práci a 2 velké bomby PB. Ještě mě čeká zatírání tou stěrkou, ale to udělám až bude natažena kanalizace, protože chci všechny prostupy ještě pořádně ošetřit 🙂

Poté jsme začali konečně dělat vnitřní příčky. Teda, jak jsem si Ytong chválil při výstavbě hrubé stavby, tak musím se zklamáním říct, že tvárnice 12,5cm jsou křivé jako prase. Ať jsme se snažili jakkoliv, tak po 2 – 3 řadách jsme museli vzít brus a opravit rovinu. Zároveň stabilita 12,5cm tvárnic (ale to je pochopitelné) není valná, takže po 3 řadách jsme si museli dát pauzu, aby se to chytlo a nehýbalo 🙂 Začali jsme založením první řady na termomaltu, které jsem z nějakého důvodu objednal zase asi i na garáž 😀 😀 Zato lepidla jsem spotřeboval trochu víc (na fotkách je jasně vidět proč), něco na zem, něco jsem ponechal na cihlách (lajdák jsem). Příčky byly zábavné. Jen bylo trochu zarážející vidět, jak se prostor zmenšuje. Nakonec je vidět, jaké mikro místnosti jsme si vymysleli 🙂 Koupelnička je tak akorát (v překladu by mohla být tak dvojnásobná). Ložnice, které jsme se báli nakonec nedopadla tak zle – nevidíme důvod mít na spaní nějakou obrovskou plochu. Pokoje budou muset stačit 😀 Chodba, která má 98cm je taková naše klaustrochodba 🙂 Jestli přiberu, budu chodit bokem 😀

Stále čekáme na okna, měli by být připravené na montáž příští týden, tak už aby to bylo 🙂 Začíná nám totiž na stavbě být vcelku zima, když to fouká napříč celou stavbou. Zároveň se nemůžeme dočkat prvního zamknutí baráku – a taky toho, že si tam budeme moct nechávat nářadí 🙂 Každý den to po tmě, po té úžasné změně času, ukládat do boudy je opravu nezábavné – i když když naprší a vy musíte běhat v tom bahně aniž by jste se rozsekali, tak je to docela výzva 🙂

Poslední co v reportu zmíním je hotový komín, který jsme nedělali svépomocí. Ani ne tak kvůli tomu, že by jsme to nezvládli, ale kvůli výhodné ceně, kterou místní kominík navrhl.

Také jsme konečně sundali prkna z překladů 🙂 Nějak na to nebyl čas, a trochu jsem se bál výsledku, ale nakonec to dopadlo dobře 🙂

Nakonec ještě poslední fotky ze skoro dokončených příček. O víkendu se nám trochu ochladilo 🙂 Takže je zde i pár fotek s Míšou a jejím ohněm, který úspěšně rozdělala (ale místo třísek zvolila papír – no co, stejně ho máme hromadu 😀 ).

Dále jsme usadili první pouzdro pro posuvné dveře – šlo to pěkně, čekal jsem to těžší. Nejhorší snad bylo vyladit, aby to odpovídalo výšce podlahy 🙂 Ale zvládli jsme to na 1čku. Jen pěna všude 😀

Další report bude po oknech 🙂

 

 

Střecha, materiál který jsem měl řešit dřív a spousta deště k tomu :)

Já nevím, že se to nikdy nepovede naplánovat tak, jak chci. Poslední 2 týdny za přechodného, až trvalého deště děláme velký prdlajz.. Teda spíš mi to tak přijde. Je to náročné, když jsem na stavbě od června do září byl prakticky denně, a včera, představte si to, jsem celý den ležel na gauči, hrál na xboxu a kromě pár mailů a komínu jsem nedělal vůbec nic.

Plán na tenhle víkend bylo KONEČNĚ snad doopravit Zafiru, kde jsem u výměny motoru před 14ti dny skončil na tom, že jsem neměl přípravek na nastavení rozvodů a potkat si nový motor se mi opravdu nelíbilo.. Vyrazil jsem tedy vlakem (zase) na 4hodinovou cestu.

Ale zpět ke stavbě 🙂 Jelikož pánům šla střecha od ruky, nechtěl jsem jim tam překážet. Každý den tam byli cca do 17:00. Když konečně dodělali vazníky, folii, okapy atd, začalo pršet. Sice se již dá pracovat pod folií kde na Vás neprší, ale moje výpočty mi stejně nedovolili pracovat. Na začátku stavby jsem objednal lepenku přesně na základové pasy na RD a garáž, už jsem ale zapomněl si jí doobjednat, když chci dělat vnitřní příčky. Jelikož materiálu to byla spousta a ještě jsem potřeboval nějaké překlady, domluvil jsem si dovoz ze stavebnin se skládáním HR (no kdo by chtěl stahovat ručně ty role lepenky, když jsem si jich objednal 40ks). Tím jsem se dostal do slepé uličky – konkrétně kvůli těm překladům a zakládací maltě, ty totiž neměli skladem a já jsem odmítl platit 2x dopravu se skládáním HR…

Takže je to přesně, jak to v tomhle reportu vypadá 🙂 Pustili jsme se do všeho jiného, než do stavby, tak i proto dlouho nebyl článek. Ale pro změnu mám dost fotek, tak to snad pro Vás bude dostatečná odměna za čekání 🙂 Pánům to jde od ruky. Dnes jsme udělali rychlou kontrolu spojenou s platbou za odvedenou práci. Celkově nás střecha i vazníky vyšly na 360t. Do konce týdne má být hotovo, já si to pak musím pořádně projít pro případné reklamace, ale zatím jsem spokojen. Jen mi přijde že udělali dost velké sklony, ale ono na 16m stěně je to holt vidět…

 

Víkend, kdy se nepracuje :-)

Po úterním maratonu zalévání věnce se nám práce trochu zcukla do monotónního zalévání. Vše šlo v pořádku, až do čtvrtka, kdy mi na dálnici začal náš stavební Ford postupně zpomalovat ze 140 km/h na stále nižší rychlost, nehledě na urgence mé pravé nohy. Ihned jsem tušil že je něco špatně. To se samozřejmě vůbec, ale vůbec nehodilo, protože ve čtvrtek jsme měli vézt Fazolku (náš AUO) do Prahy, odkud měla jet na psí výstavu do Černé Hory, která již byla zaplacena. V 11:00 volám Mišce, že s autem je něco v nepořádku a že si bude muset domluvit odvoz do Prahy jinak. Po chvilce hroucení se jí povedlo domluvit kamaráda Martina (také pejskař), který jí tam po práci hodil 🙂 Ufff. Takže se Ford přesunul na skládku našich (snad) dočasně nepojízdných aut. Naštěstí se pomalu ukazuje, že nám Opel dost pravděpodobně čtvrt roku nejezdí jen  kvůli ucpanému odvětrávání oleje, a Fordu upadl katalyzátor. Takže jsme na přechodnou chvilku byli zachránění Míšinou rodinou, kteří nám půjčili Felicii 🙂

Aktuálně máme za sebou víkend (vím že psát to v úterý je fakt zvláštní). I přes to, že jsme celý víkend nic nedělali, tak byl vcelku produktivní. Jelikož již v pátek lehce pršelo, odmítl jsem kromě kropení cokoliv dělat. Sobota bohužel byla ve stejném duchu. Ráno jsem tedy začal řešit, že by bylo dobré zajet někam na konzultaci kuchyně a koupelny. Již předtím jsme měli domluvenou schůzku v SIKO. Kupodivu si na nás udělali čas, i když jsme se ozvali den předem. Schůzka byla přínosná, řekl bych. Miška mi jasně ukázala, jak bude vypadat kuchyně 😛 a zároveň jsme se jednohlasně shodli na koupelně 🙂

Představuju si jí teda bez těch lidí, schůdku ve sprše a světlé podlahy :-D. V reálu jsme zjistili že naše koupelna bude opravu malinká, ale mělo by se tam vejít vše, co si od koupelny představujeme 🙂

Konečně se zároveň někam dostáváme 🙂 Dnes nastoupili pánové s vazníky, a už nám roste střecha 🙂 Malá ochutnávka z jejich dnešního progressu 🙂

 

Připraveno – ale že to dalo zabrat

Tak po 2 týdnech bednění věnce (kdyby mi někdo předtím tvrdil že se zabrzdíme na tomhle, tak jsem mu nevěřil), jsme se konečně dopracovali k finálnímu stavu..

Abych vás tu neunudil přívalem popisu dnů, kdy denním chlebem byla ranní cesta do práce a následně na pozemek řezat prkna, vázat dráty a dávat nesmyslně velké množství vrutů do všech možných i nemožných částí našeho věnce, raději vše shrnu do menší, snad o něco méně nudné historky 🙂 Hned po dozdění obvodových zdí jsme měli jasný plán. Nalepíme věncovky (5cm Ytong příčkovka) – aby se nám do našeho věnce vešla veškerá výstuž, která tam měla být a ještě měla rezervu co se týče prostoru. Následně se za den, max za 2 nahází roxory a I profily, trochu se to povaří, pováže, natluče pár prken jen aby to vypadalo ( 😀 ) a za  týden zalito betonem, i kdyby jsme se půlku toho týdne v zadku škrábali. Ideálně tak, že se to tam vyleje pumpou, samo zniveluje, my si plácnem a jedem domů s pocitem dobře odvedené práce……

No všem je asi jasné, že takhle to nebylo – zvlášť těm, kteří čtou náš blog pozorně a neunikl jim poslední článek (a taky ty předtím, kdy jsem psal opět skoro to samé) :-). Realita byla taková, že jsme hnali termín zalévání věnce před sebou, jako prašivého psa.. Stále to nebylo hotové a já jsem nevěřil že to těch cca 14 tun betonu, které do věnce přišly, udrží. Nakonec jsme koncem minulého týdne dospěli do fáze, kdy to vypadalo že se to dokonce i stihne. Takže jsem v klidu v pátek vyrazil na oslavu promoce kamarádky. Jelikož máme auto stále nepojizdné – strašně to letí, už to budou 3 měsíce (nakonec se bude měnit motor kus za kus, nikomu se v tom nechce vrtat…), a Miška chtěla vyrazit na agility a za rodinou do Klatov, vydal jsem se na výlet vlakem. Byl jsem skeptik – vlakem jsem nejel už nějakou dobu. Když jsem si vyhledal dopravu do Stach, kam jsem měl jet, zatmělo se mi.. Vyskočil na mě čas cesty cca 3 hodiny, autem tam jsem většinou za hodinu a kus (80km). Po krátkém odmítavém postoji jsem našel cestu do Strakonic, která trvala pouze hodinu, a je to cca 20 km od místa výsadku 😀 Naštěstí si pro mě tam přijeli a další den, i přes opici odvezli zpět :-). V neděli jsem pak vyrazil na koloběžce směr Myslinka. Teda koloběžku jsem dostal s tím, že je psí a znovu na koloběžku bez 4nohého motoru do lesa nepůjdu. Lejtko mě bolelo ještě 2 dny poté.. Nějak jsem na té stavbě změknul. Ale zpět k věnci. V neděli jsem v klidu dodělal poslední kastlíky pod překlady a navázal skoro všechny rádlovací dráty. V pondělí ráno jsem volal obchoďákovi ohledně betonu, že se nám hodí středa a jestli s tím můžeme počítat. „Ne, to nepůjde“ byla odpověď, kterou jsem dostal… No další reálný termín byl prý čtvrtek – asi.. Ten se ale nehodil Mišce, takže jsme nakonec domluvili úterý – což nebylo pozitivní pro mne, jelikož jsem neměl vše dodělané. Takže pondělní odpoledne jsme bednili snad do půl 9, a ještě celé úterní dopoledne.

Když jsem si ve 14:00 sedl na zadek, že je to hotové, ve 14:07 mi zazvonil telefon že mají vše připraveno a jestli můžou vyrazit. Lehce urvaně jsem řekl jasně, čekáme na vás. Pumpař dorazil cca ve 14:20 a to my jsme ještě uklízeli vše, co by nám mohlo překážet a házeli to doprostřed místností. Plán jsme měli jasný. Půjčili jsme si od souseda lešeníčko (takže jsme měli 2). Já jsem vždy stál na jednom, a Miška mi přenášela další před něj, abych měl stále kam šlapat. No strašná práce pro oba (Miška snad ještě o chlup horší než já). Lešení nejsou asi dělané, aby byly vytažené na max, takže se kroutí a vrklají jako zběsilé, navíc díky spodním nohám mají tendence se chytat všeho možného-nemožného, živého-neživého… S pumpařem jsme se domluvili že to pustíme pomaleji, dokonce nás překvapil, když řekl že nikam nahoru nemusí (chtěl jsem ho postavit na hromadu, odkud vždy fotíme vršek baráku), prý mu stačí vidět jak hýbu hadicí – světe div se, opravdu tomu tak bylo 🙂 Jen co odjeli, pustil jsem se do hlazení betonu – no větší chybu jsem ještě na stavbě neudělal – nikoho jsem si nepozval na pomoc… Takže Miška pokračovala v přenášení lešení a já jsem kousek po kousku hladil a rovnal beton. Trvalo nám to neskutečně dlouho a s každou další minutou byl beton méně a méně tvárný… Aby jsme se aspoň trochu odměnili, zajeli jsme si do mini pivovaru Příšov – doporučujeme, pivko fakt super – na pivo a něco dobrého k jídlu.

Teď jen jezdím místo poledních pauz kropit věnec, aby nám to někde neprasklo 🙂 To bych nerad, když jsme se na tom takhle nadřeli 🙂

Nakonec přikládám fotku zbytku betonu a to, co mi udělal po 2 hodinách v rukavicích. Nechali jsme si ho dát na plachtu, kdyby někde nevyšel, aby jsme měli kam sáhnout (to je těch 10% navíc co jsem vzal – asi jsem to moc dobře nevymyslel, ale lepší než aby mi to někde chybělo (to jsem si říkal)). Nakonec jsme tuto hromadu jen trochu snížili a vznikl z ní pomníček na poslední betonování na baráku. V těchto místech bude terasa, tak až si budu nadávat do idiotů, tak to bude oprávněné :-).. A perlička nakonec. Diego je dřevomil, takže mi chodil neustále krást prkna – malé i větší a nosil si je stále na stejné místo na zpracování – no co, páneček má tu velkou věc co ty prkna ničí a dělá u toho hluk a bordel, kterej mi lítá do očí, protože jsem línej uhnout, tak jen přihmouřím, tak proč bych si nemohl trochu těch hraček půjčit – později jsme začali tomuto místu říkat Diegovo hračkářství – průběžně jsem mu ho teda kazil a raboval, protože si nařežete 10 prken v délce 43cm, a najednou jich máte 7… Lehce okousané prkna jsou furt prkna, takže jsem si pro ně musel dojít 🙂

Tímto končím report z věnce. Už máme domluvený termín na zahájení střechy, tak máme radost, jak se to pěkně hýbe 🙂 O víkendu začnu zakládat vnitřní příčky, abych se nenudil v průběhu stavby střechy 🙂

 

 

Bedníme bedníme.

Jelikož jsem člověk nedůvěřivý, a 5cm příčkovky, které jsme použili jako  věncovky kvůli jejich malé šířce mi nepřijdou úplně pevné. Proto jsem se rozhodl trochu toto nejisté spojení pojistit – mám dojem že jsem o tomhle už psal, ale co, opakování matka moudrosti :D. Domluvil jsem se na místní pile, že bych potřeboval cca 1m3 stavebních prken. Zase musím poděkovat za mého super souseda, který nejen že domluvil nižší cenu, ještě (asi právě kvůli tomu že tu cenu domluvil) ty prkna sám řezal.. Většinou mě odbije když se mu chci revanžovat penězi, že až budu dělat zapíjení hrubé stavby, tak mě to přijde draze 😀

Prkna jsme vozili z nedaleké pily trochu punkově. Láďa ml. mi s jejich tranzitem slíbil pomoc. Hned jak nám dal Petr (majitel pily) vědět, vyrazili jsme pro první fůru dříví. Jednalo se o cca 150m 13cm prken, 5m dlouhých (některé kratší). A následně ještě cca 105m 10cm prken. Dohromady cca kubík – ještě netuším jestli to bude stačit 🙂 – Toto upravím – protože jsem tenhle článek rozepsal 2 dny předem 😀 Museli jsme dojet pro cca dalších 90bm prken, abychom to vše zvládli.

Postup bude jednoduchý. Začnu na vnitřních příčkách a překladech. Z nich se pak chystám pokračovat a dát jedno prkno dolů (13cm, tak aby 5cm bylo nahoře na věncovkách kde použiju provlečený drát naskrz do protějšího prkna a zbytek prkna přitlučen hřebíky do plných tvárnic). Nahoru pak vytvořím ze zbytků takovou ohrádku, kdy 10cm prkno ještě přepůlím (to jsem si měl vzpomenout, když se to řezalo na pile, ale ono to půjde rychle), dám zase z obou stran a nahoře jen stluču dohromady kontraprknem.

Postupně si říkám, jestli nebylo snažší to celé rovnou šalovat – třeba zjistíme, že to bude nejsnažší, koupíme ještě metr dřeva a bude vymalováno 😉 – opět poupravím, už jsme koupili 😀

V neděli dorazili ještě další brigáda, která nás – opět musím poděkovat, zároveň zásobovala i výborným obědem – kromě práce samozřejmě 🙂 Konečně se udělal v baráku pořádek, všechny odřezky Ytongu si udělali výlet na hranici pozemku, kde z nich dámy udělali opět galerii, kde se dá podle velikostí vybrat to, co hledáte 🙂

Dnes jsem docela country – vtipné slovo, které mě naučila Miška, prý je to unavený 😀 Tak jsem začal doma říkat, že jsem benjo (řečeno benžo). Takže dnešní, opět krátký report uzavřu fotkama. Betonování plánujeme pravděpodobně na čtvrtek. Zatím mám opravdu strach, že moje bednění nebude držet. Ještě to vše budu vázat dohromady drátem, aby mi to nikam neodešlo. Holt tam mám ještě pár hodin práce. Tyto fotky nejsou po dnešní brigádě – dvorní fotograf byl indisponován bolestí hlavy. Takže zbytek dodám asi ve středu 🙂 Přidám je ke kompletnímu zabednění – snad 🙂

Výstava a věnec – 35°

Začnu neobvykle dnem, kdy se nepracovalo 🙂 V sobotu jsme vyrazili na psí výstavu naším stavebním vozem (FurtOpravuješRozbitýDíly), jelikož naše vozítko je stále v opravě – taková zážitková jízda, už jsem si odvykl jezdit v 1.8 benzín po dálnici. Holt jsem musel dát rádio trochu víc nahlas, aby ve 140km/h nebyl slyšet motor, který chce vyskočit z auta (hyperbola).

Výstava se konala v Prahe – Džbán. Již jsme předtím byli na Divoké Šárce – všem doporučuji. Jak Prahu nemám rád, tam je opravdu krásně 🙂 Výstava dopadla výborně, Fazolka byla první ve své třídě mladých fen + byla vybrána do užšího výběru 5ti nejlepších mladých fen celé výstavy.

Tím jsem shrnul sobotu, kterou jsme samozřejmě nic, ale vůbec nic neudělali 🙂

Neděli jsme pro změnu makali, jako šrouby. Vstávali jsme kolem 7:00 a aby jsme byli na pozemku alespoň v 9:00 funkční 🙂 Měli jsme nabitý program, kdy jsme chtěli dohnat časovou ztrátu z předchozího dne. Nanosili jsme všechny části věnce a začalo nekonečné vázání uzlíků 🙂 Překvapivě to zabralo hromadu času, potu a hromady energie, kterou z nás vysávalo nelidské horko…

V úterý pak máme mít návštěvu od výrobce oken, kdy proběhne zaměření a úpravy cen, podle toho jak se nám ty velikosti povedly 😀 Podezdil jsem testovací výšky podezdívky, aby jsme si je s výrobcem potvrdili. Zítra pak plánujeme dopenetrovat chybějící příčky, které chci začít budovat. Míša si dneska mákla, kdy byla nejen podržtaškou, aby také nosila ve volném čase příčkové tvárnice do baráku – bohužel na ně nezbylo místo při skládání na desku. Nakonec jsme dozdili i poslední tvárnice na nosné příčce.

Jelikož I překlady jsou opravdu těžké – kdybych měl znova přirovnat k nějaké stupnici, tak tohle bylo ještě daleko za „poseru se“. Naštěstí jsou sousedi super lidi a přišli mi pomoct ty Ička usadit 🙂 Na připravené betonové překlady jsme tedy postupně nanosili Ička a usadili. Mám zvláštní dojem že mám náběh na kýlu a i ostatní se netvářili, že to bylo nejlehčí. Nejsmutnější je, že jsme ráno koupili pivo – ale zapomněli jsme ho vyndat z auta 😀 No takže všichni slušně odmítli nabídku teplého piva a šli k sousedovi na chlazené… 😀 No, tohle jsme nedomysleli.

Nakonec přidám nějaké fotky. Rád bych se rozepsal, ale jsem po dnešním výkonu trochu mrtvej 🙂

Obvodové zdivo, aneb další otročina pro naše rodiny :-)

Uff uff, je neděle a všichni pomocníci již odjeli, na Plzeňsku začalo včera (sobota 20.8.) pršet, takže mám konečně nějakou chvilku, abych se s Vámi podělil o náš progress.

Potom co mi zavezli cihly na zbylé šáry zdiva, musel jsem poměrně dost měřit (hlavně tedy dost přesně), aby bylo vše tak jak má být, a tam kde má být 🙂 První brigádníci dorazili 12.8. v počtu 4 lidí. Jelikož nám to hezky vycházelo, rozdělili jsme se na 2 party. Já jsem zdil s bratrem (Ondra), a domíchávačem (čti podržtaškou : ), kterou ztvárnila mamina 🙂  Ve druhé partě pak pracoval můj taťka, společně s Míšiny dědou, za asistence Mišky. Za první den jsme díky tomu stihli opravdu dost práce, a taky jsme se parádně ztrhli, takže další dny nebyli s produktivitou tak úplně nejlepší 😀

Postupně jsme od pátku do pondělí odpoledne stihli skoro 3/4 obvodových zdí (fotky nemusí moc sedět, jsou foceny chaoticky : ).

Ve středu  večer pak dorazila druhá brigáda – Bratranci, bratr s přítelkyní a malým kubíkem. Za čtvrtek a pátek jsme stihli dozdít zbytek – tímto chci všem zúčastněným poděkovat za vydatnou pomoc a zábavu, kterou jsem si během brigády užil. Samozřejmě i za všechnu práci, kterou jsme stihli!.

Postup prací byl jednoduchý. Jelikož jsme si koupili pilu Dewalt:

tak řezání vcelku nebyl problém 🙂 Po chvilce trénování se dá cihla opravdu uříznout v top kvalitě. Než jsme ale trénink dokončili, vznikla spousta křivých dořezů, které vycházeli především do oken. Postupně jsme zjistili, že je lepší to neřešit a pěkně to dobrousit podle vodováhy nakonec – všem doporučuji – prostě to uříznete +- trošku větší, a pak brus na Ytong či opět pilou, a je to TOP.

Opět se musím omluvit za absenci fotek – budu muset vzít zrcadlovku na stavbu a nafotit toho trošku víc 🙂 V sobotu jsme dělali překlady, které jsou vyarmované pod I profily, které jsou v projektu jako překlady (4m a více).

Zbytek fotek:

Další fotky dodám v dalším článku, nestíhali jsme tolik fotit, jak by jsme si představovali 🙂

Základ je základ

V posledním týdnu jsme pracovali spíš sporadicky, jako by jsme se sem tam ocitli na pozemku 😀 Ono nebylo moc práce, a příběhu. Jak jsem psal v minulém článku, byl trochu problém s dodávkou Ytongu, kdy neměli skladem tepelně izolační zakládací maltu. Každopádně vše dopadlo dobře, a 2.8. se na pozemku objevily první známky života 🙂 V 9:00 mi volal dopravce, že vyráží s prvním (půl)kamionem tvárnic, lepidel ad.

Ve čtvrtek 4.8. byl pak domluvený Ytong mistr. Přijel přesně, dokonce i do naší díry trefil 🙂 Po prozkoumání projektu konstatoval že to půjde a pustili jsme se do práce. Tím že máme L, a ne klasický obdélník, ještě k tomu s výřezy (no povím vám že bych za  to snad projektantovi i poděkoval….). Jen se podívejte.

Odskok u vchodových dveří neřešíme – ten jsme chtěli kvůli závětří, ale ten 10cm široký, asi aby to vypadalo lépe nebo nevím… Ten je tedy opravdu k nasr…. Jen si vemte, jak tam budu překládat cihly. No… Měli jsme poslechnout bagristu, který když to vidět říkal hned, že by to srovnal a neřešil. No pozdě.

8.8. mi dovezli zbylé tvárnice, viz fotky 🙂 V pátek mi dorazí rodinná brigáda, která bude trvat cca 10-12 dní, během kterých se budou už konečně hnát řady 🙂 Hurá, za chvilku už to bude barák, ne placka 🙂

A co děláme vlastně, že nepíšeme články? Snažíme se vybrat dodavatele pro střechu, jaký komín a okna. Zatím jsme se shodli že chceme na prostor 4,3m, který máme jako okna na terasu HS portál. Líbí se nám především vzhledem, a doba postoupila tak, že je cca o 40t dražší než navržené řešení od projektanta, takže směle do toho. Zároveň se nám budou lépe dělat žaluzie, kdy budou jen 2 širší řady 🙂

Zatím stavbě zdar, z velké rodinné akce bude snad delší report 🙂

Zrání desky a nedomluva s bankou a dodavateli

Po zalití základových desek jsme upadli do pro nás příjemného odpočinku. První týden jsme kropili a kropili. Přitom jsme začali řešit uvolnění první části hypotéky. No člověk by nevěřil, co mu všechno je schopná banka říct. Víme že KB neoceňuje tržní hodnotu nemovitosti, ale svá rizika při prodeji, ale tohle jsme nečekali. Dvě základové desky, realizované firmou (rozpočet který schválili byl takto postaven)… Cena cca 280 000,- (dohromady cca 230m2), což je krásných 1218kč/m2. V ceně prý bylo zohledněno i to, že po domluvě s projektantem se dělali 3  řady ZB, což samozřejmě náklady zvýšilo. Takže proběhlo pár telefonátu z mé strany, kdy jsme si ujasňovali jak tato spolupráce bude pokračovat, ale toto bych nerad rozebíral na blogu – o to tady nejde – stejně je tu většina kvůli obrázkům 😀 (touto větou mě dorazil bratr, kterej řekl že texty nečte, jen prokliká obrázky 😀 ).

Když nám konečně nějaké peníze uvolnili, začali jsme řešit platby materiálů, které jsem si již předem domluvil. Nic nebyl problém, a ve středu 20.7. jsem zaplatil faktury, domluvil se s velice vstřícnou paní, která řeší YtongMistry a domluvili jsme termín založení na 27.7. Ve čtvrtek 21.7. mi volá paní z Ytongu že má špatnou zprávu, jelikož zakládací malta není k dispozici, a je dost pravděpodobné že jen tak brzy nebude, protože nemohou sehnat dopravce, který by jim jí od výrobce dovézt (zajímavé…). Zkusil jsem zavolat YtongMistrovi, který měl ve středu dorazit jestli se s tím dá něco dělat, popřípadě jestli se dá použít jiná termomalta. Byla mi doporučena termomalta na Heluz, kterou jsem ale nikde ve stavebninách v Plzni také nenašel… No tak jsem se na to prostě vybodnul.  Následovala opět hromada rozhovorů se společností Ytong, konkrétně se 3 zaměstnanci – paní z expedice, paní z obchodu a paní co řeší YtongMistry. Po cca 40ti minutách hovorů, kdy jsem volal chvilku s jednou, chvilku s jinou paní jsem to nevydržel a poprosil aby se jedna z těchto paní (už jsem se v tom ztrácel, která je která) domluvila s ostatními a zařídili to tak, jak chci. Až budou mít maltu, zajistí závoz na mojí parcelu první části dodávky a zároveň domluví nejrychlejší termín založení stavby. Hned jak budou mít potvrzený termín založení, naplánují hned den poté závoz materiálu na obvodové zdivo, aby ho již mohli postavit do základové desky. Jsem zvědav, jestli se to podaří 🙂

Omlouvám se že tento článek byl takto bezobrázkový, ale opravdu nebylo co fotit. Stavbě zdar!