Makáme, finišujeme

Ať se to z fotek nezdá, pomalu se blížíme do finišovací fáze. Přes svátky se toho u nás hromadu stalo. Přijela opět brigáda, a člověk jen žasne, kolik se toho dokáže stihnout za jeden den, když máte k dispozici 8 lidí 🙂 Opěrná zeď, kterou jsme tak dlouho odkládali se založila během jednoho dne, ale to předbíhám 🙂

Bylo úterní ráno a budík nám zvonil kolem 6:30. Musel jsem před příjezdem brigádníků (ano, ne otroků, ale brigádníků 😀 ), ještě hromadu věcí připravit, protože se mělo dít spoustu věcí. Sádrokartony máme hotové kromě chodby a vstupu všude (zde nejsou, protože na půdu se musí ještě vynosit OSB desky a ve vstupu stále pracují elektrikáři, tak abych jim trochu usnadnil práci 🙂 Stropy tedy připraveny na akryl a první vrstvu barvy. Zároveň se muselo všude uklidit, abych mohl dnes (čtvrtek) vybrousit všechny podlahy, když jsem si domluvil zápůjčku brusky 🙂 Ráno začalo hekticky, vyndat všechno nářadí a hlavně připravit základové pasy, které jsem sice v pondělí obsekal, ale stejně tam do výkopu koukala tráva, zároveň při sekání spadla hromada trávy dolů. Takže Miška začala vymetat a vybírat trávu, a já jsem plel. Zároveň bylo potřeba dobrousit opravnou finišovací stěrku, kterou jsem natáhl den předem v obývacím pokoji. Jak říkám, spousta práce 😀

Brigádníci dorazili v 8:40 a mohlo se začít 🙂 Po zběžné prohlídce toho, jak jsme pokročili, si stoupl děda s Tomáškem (bratranec Míši) k míchačce a já jsem se Standou (strejda) začal zakládat. Jelikož se nám pasy kvůli nedostatku betonu při zalévání nepovedly úplně na milimetry, museli jsme postupně dávat čím dál víc betonu. Nakonec to vyústilo v půlení tvárnic, aby jsme spotřebu alespoň trochu redukovali. Na druhou stranu to zvýšilo spotřebu cementu. Tam kde to šlo jsem z tvárnic vyndaval po lehkém uvadnutí beton, aby se prolila vrstva až na pas, kde bylo betonu moc, už to nebylo reálné, tudíž jsme zvýšili poměr cementu – beton byl šedivej jako noc 😀 Práce na plotu skončila někdy kolem 16:00. Vevnitř se také makalo naplno 🙂 Ráno jsem rozdal úkoly  co by bylo dobré stihnout a do práce se pustila Míša, její mamina a teta + sestřenice Nela 🙂 Stihli hromadu práce, akryl je hotov téměř všude (stihly by ho všude, ale bohužel jsem objednal málo materiálu), je nabílený strop v obývacím pokoji a kuchyni. Ve všech místnostech je uklizeno, zároveň nám udělaly pořádek v tom neuvěřitelném bordelu, který se nám tam za těch pár týdnů nahromadil 😀

Dnes jsem se tedy vrhl do broušení. Moje první zkušenost s bruskou byla opravdu zábavná 😀 Nový šmirgl hrubosti 26 se do anhydritu zakousl tak, že mě pomalu odhodil 😀 Z toho plyne poučka číslo jedna, když Vám obsluha půjčovny řekne, že by madlo mělo být pod úrovní pasu, tak to myslí vážně (já jsem si na to vzpomněl až potom co mě ta bruska potahala) 😀 Ovládání je jednoduché, ale udržet brusku bez zkušeností je vcelku náročné 😀 Madlo nahoru jede doprava, dolů pak doleva. Chce to cvik, ale po pár minutách jsem tomu přišel na chuť a šlo to super! Všechny místnosti jsem měl vybroušené za cca 2 hodiny, pak nekonečné vysávání.. Budem si muset koupit nový filtr do vysavače, protože nyní fungoval cca v poměru 1:10, tj 10 vysál, 1 vypustil opět do místnosti 😀 😀

Nakonec jsem se pustil do rozměření dlažby. To je tedy taky docela věda, ale o tom zase příště 🙂

Nakonec posílám nějaké fotky, kterých zase moc není 🙂 Bonusem je pak zakrytovaný rozvaděč, který ještě bohužel stále není kompletní, ale blíží se to 🙂 Zásuvky již fungují ve všech místnostech 🙂

Ve jménu všeho co jde a ideálně hned

Poslední měsíc byl hektický. Dostal jsem dnes již legendární mužskou rýmičku, která mi trochu rozhodila plány na stavbě. Zároveň jsem zjistil, že motivace mě v době litování se opravdu opustila… Na stavbu jsem jezdil jako na dovolenou – něco jsem s nechutí udělal, ale spíš jsem tam koukal a dělal práci u které nebylo nutné, aby byla teď, ale mě se prostě tak nějak chtělo. Neinformoval jsem Vás za poslední dobu vlastně o ničem, takže toho zase sepíšeme trochu víc 🙂

 

Začneme hotovou kanalizací, na které jsme nehnuli ani prstem :-), tedy kromě zasypávání pískem, které jsem musel dělat ručně, protože jsem opravdu nešikovně zvolil umístění hromad hlíny a samotného písku 😀 No co… Celodenní vození koleček mi dalo opravdu zabrat, ale to už jsem skoro zapomněl 😀 Zároveň jsme konečně udělali přívod elektriky z budky do rozvaděče. Chytře jsme se zároveň zbavili pásek, které drželi ztracené bednění 🙂

V poslední článku jsem zapomněl poslat velké díky Standovi, Tomáškovi, Irče, Michalovi a Mirce, kteří nám přijeli pomoct se ztraceným bedněním. Bylo jich cca 13 palet a byla to opravdu makačka všechno odvézt.. Práce se nezalekli a měli jsme to hotovo snad za 3 hodiny, což bylo opravda zabijácké tempo. Já jsem nakládal, 2 lidi po 4 tvárnicích vozili a zbytek postupně skládal. Opravdu makačka!!

IMG_20170424_194649

Rozdělali jsem v poslední době hromadu věcí 🙂 Poslední, co jsme napsali bylo zalévání plotu, na něm se bohužel nic neudělalo.. Začali jsme dělat SDK – za co strašně děkuji bráchovi, který dorazil na 4 dny,  aby zamakal se mnou. Stihli jsme toho opravdu dost, rošty skoro v každé místnosti – krom chodby a vstupu. Práce to byla vcelku dobrá, rošt byl z celé té práce to nejjednodušší. Já vlastně ani nevím co k tomu napsat 🙂 Byli to 4 dni, kdy jsem si po dlouhé době dobře pokecal s bráchou. Práce odsejpala, ale kvůli světlům v stropě (hliníkové profily, do který se budou dávat LED pásky) byla hromada víceprací. V obývacím pokoji (cca 30m2) jsme použili jen 3 celé desky 😀 😀 A to je opravdu extrém. Nicméně věřím, že výsledek bude stát za to.

V praxi vidíte i náš koupený zvedák na desky. Zase jedna nejlepší investice, co jsem udělal. Za 3000 super pomocník, a desky na strop dokážete dát i sami – pecka. Zároveň už začal dělat obkladač na naší koupelně 🙂 Je sice malá, ale nám se líbí. Je vidět i vzduchová masážní vana a její podězdívání 🙂

Elektrikáři začali pracovat na rozvaděči. Zatím nemáme moc aktuálních fotek, protože to nějak nestíháme. Stejně jako nemáme aktuální fotky toho, co jsme stihli na stropu 🙂 No nic, pokud Vás náš blog baví, počkejte a dočkáte se 🙂

No a  nakonec nějaké ty zásuvky. Nyní je takový stav, že máme zásuvky všechny zapojeny, a v pátek elektrikáři zapojili všechny tlačítka. Zatím nám teda doma vlastně nic nefunguje, ale stejně jsem nadšenej 😀

V neposlední řadě Miška stihla vybílit první vrstvou skoro všechny stěny – barva z DůmBarev kreje jako bejk. Zvolili jsme postup přimíchávání dávky penetrace, místo toho aby jsme nejprve penetrovali a pak teprve bílili 🙂

Stavbě zdar!

Zalévání plotu

Konečně se umoudřilo počasí (cca po 2 týdnech od vykopání plotu), trochu jsme se báli, že se už výkop začne hroutit. Nakonec se ukázala naše ultra hnusná, jílovo cosi, neuvěřitelně tvrdá hlína jako plus. 80cm výkop, který se ani v místech, kde byl vyloženě měkký nezhroutil, to je výkon 🙂

Opět a znovu si musím pochválit práci okolo domu s laserem. Pasy se nám povedli srovnat skoro na centimetry přesně (to jsme prvně ani nechtěli řešit). Nakonec bylo dobře, že Vilda (kamarád) na tom trval 😀 Vylití nakonec trvalo cca 3 hodiny. Betonu padlo 12m3 – to bylo vcelku očekávané 🙂 Nyní nemáme opět  co dělat, díky neutuchajícímu dešti…. Podlaha stále ještě není pořádně vysušená, vlhkost by se v domě dala krájet (a to je 24dní od zalití) a příští víkend děláme konečně sádrokartony 🙂

WP_20170419_16_52_49_Pro

Zároveň už se začíná rýsovat rozvaděč 🙂 Zatím nemám víc fotek – ani není moc co víc fotit, aktuálně se čeká až natáhneme silové kabely ke světlům 🙂

Když to přepísknete

Poslední měsíc jsem se soustředil na to, aby jsme na baráku stíhali všechno v co nejrychlejším termínu. To se nakonec povedlo, práce na sebe navazovaly jedna báseň. Vše to ale mělo jeden detail, který jsem nedomyslel – až všechno co jsem naplánoval bude hotové, nebude do čeho dloubnout 😀 Ono to tedy není až tak tragické jak to zní, protože přišel duben a dal za pravdu anglickému pojmenování tohoto měsíce 🙂 Dneska dokonce v Plzni zase sněžilo….

Po zalítí anhydritem (4.4.) se plynule přešlo na sušení podlahy, což bude běh na dlouhou trať. Nemáme elektrokotel ani tepelné čerpadlo, aby jsme mohli podlahu prohřát.. Ale nic moc se neděje, obkladače máme domluvené na začátek června, takže to snad vyschne samovolně. V plánu bylo v době schnutí dozdít garáž, to šlo ale ultra mega rychle, garáž stojí a my si uvědomili že ovšem nestojí sloup, který má byt spojený (má držet) věnec… Všechno-špatně-celé-znova. Teď jak to vyřešit. Zjistil jsem že sehnat ztracené bednění 30×30 či jiný čtvercový rozměr je nadlidský výkon.. Nakonec jsem to (nutno říct že dneska) vymyslel, zbylo mi pár tvárnic 30×50, takže přijde na řadu velká flexa a budu vyrábět 30×30, s tím že jednu stěnu sloupku si vyšaluju – to už není tak nadlidskej výkon 🙂 Trochu nevýhoda je nutnost zalévat ZB postupně, dle výrobce maximálně po 4 řadách tuším. No a my máme do 3metrů tvárnic cca 12… Holt to bude na pokračování 🙂

Další novinkou je výkop na elektriku – ten už je zakopaný a výkop na plot. Bohužel nám neustále kříží cestu aprílové počasí a tak nějak nemůžeme přemluvit betonárku aby k nám přijeli zapadnout na rozmočenou trávu….. Takže 67m výkopu čeká na beton…

Na dalších fotkách je pro změnu výkop na kanalizaci 🙂 Konečně nemáme jezera v místech, kde se původně kopali díry u desky, aby se prostupy vůbec našli 🙂 Výkop je to vskutku pompézní 😀 U ustí do skruže má krásných 2,4m.

Zítra nám mají elektrikáři zahájit práci na našem rozvaděči 🙂 Na to se opravdu těším. Dneska mě trochu zradilo počasí, musím totiž vyvrtat do baráku novou díru (průchod pro zbývající kabely, ale co – počasí mě nenasere, navíc 0,75m přesahy by mě v tomhle konkrétním případě měli dost zachránit.

Poslední perličkou je pak kreativita našeho kamaráda – aneb improvizovaná cirkulárka 😀

 

Podlahovka a anhydrit a hlína všude

Lámu rekordy a píšu články s takovým rozestupem  🙂 O podlahovce Vám toho moc psát nebudu 🙂 Pánové z Acond přijeli, za 2 dny měli hotovo a jeli. Práce pěkná, co bych trochu vytknul je dodělání polystyrenů, které zvedli pro prostup hlavního potrubí do technické místnosti. Zde jen polystyren zapěnili, takže se tam propadala podlaha – takový lavor. Dále, na co mě upozornili až pánové z anhydritů že špatně používali zahnuté spony, které se mají nasouvat pod 45°, ne 90° jako to udělali oni – prý je to rychlejší, ale vůbec to nedrží, a to musím opravdu potvrdit. Stačilo se projít po místnosti a půlka sponek byla vytažená a trubka nedržela. No co.

Jako další jsme stihli rovnou i zalít ahnydrit (rozestup 7 dní – domluvit termín je docela porod, asi se všude staví 🙂 ). To probíhalo taky poklidně, výšky jsme měli jakš takš v pořádku. Ještě sehnat někoho kdo to bude brousit – asi to stejně zbude na mě 😀 Pánové dorazili v 7 na stavbu, přesně jak bylo domluveno. Měl jsem trochu strach z přeměřování, nakonec to dopadlo na slušné 2- 😀 Někde mi to trochu ujelo, ale bylo to většinou díky pěně, kterou jsem nedostatečně zatížil. Každopádně máme zalito, a to je hlavní. Dostal jsem obdivnou poznámku že si vše stavíme a připravujeme sami – a že to zvládáme, to vždy potěší. Jelikož jsem měl v práci poměrně důležitou poradu, nemohl jsem ani vyfotit to monstrum, které nám anhydrit míchalo 😦 No co, přijel jsem zase až k hotovému. S výsledkem jsem velice spokojen. Je tam hodně vyplavenin, ale vzhledem k tomu, že celý den pršelo, tak se jedná z 50% o bahno na botách, zbytek budou asi kousky polystyrenu, které se mi nepodařilo vysát 🙂

Na poslední fotce vidíte ukázku dlažby, pro kterou jsme se asi z 90% rozhodli 🙂 Bude 60x60cm (na fotce je 30x60cm dekor), ale bohužel jinou dlažbu z této série (2016) už u nás na vzorkovně (Lasselsberger) neměli. Moc se nám líbí tmavší podlaha, tak snad nebudeme zklamaní. Pokládka dlažby je domluvena cca na začátek června 🙂 Je to sice hodně času, ale chceme aby pořádně vyschnul anhydrit 🙂

Jako poslední novinku uvedu garáž, která je po dnešní neuvěřitelné makačce ze strany Mišky, která odnesla snad 140ks cihel, které jsem následně do pěny uložil. Takže garáž už je nyní 10 řad vysoká 🙂 Teď přijde šalování – za mě nejhorší práce, ale co… 🙂

Aktuálně musím někde poptat sloupové zdivo… Jediný výrobce co jsem našel že ho vyrábí mi neposlal nabídku na nákup… Tak asi objedu stavebniny a uvidíme 🙂

Garáž která se sama stavět nechtěla

Tak jsem se pustili do další fáze výstavby 🙂 Na řadu přichází garáž, která měla desku vylitou stejně jako barák. Dokonce jsem udělali vstřícný krok a nechali jsme na garáži pár palet Ytongu a čekali, až se začne sama stavět (konkrétně jsme čekali 9 měsíců, což mi přijde až až 🙂 No a jelikož se ji samotné nechtělo, usoudil jsem z toho že se jí nelíbí ytong, tudíž garáž stavíme z Porothermu.

Teď to napíšu normálně a rozhodnu se, jestli předchozí odstavec prostě nesmažu :D. Projekt dvougaráže jsme kupovali v jednom balíku s projektem baráku. Co jsme až tak moc neřešili bylo, že RD je naprojektován z Ytongu, garáž pak z Porotherm. V průběhu stavby RD jsme přemýšleli jestli nevyužijeme Ytong i na garáž a pak budeme řešit změnu projektu. Nakonec jsme zůstali u naprojektovaného Porothermu, aby se nemuseli řešit další a další změny se stavebním úřadem (už tak jich asi budeme mít až dost).

Nechali jsme tedy zavézt 15 palet Porothermu včetně překladů, lepidel a dalších nezbytností. Pro založení jsem si na víkend ve stavebninách DEK za cca 400kč půjčil zakládací sadu. Pracuje se s ní skvěle, ale má to jedno velké ALE. Zakládací sada je super pro nové cihly, které porotherm vyrábí – problém je, že projektant dal jako první řadu 19AKU, která se skoro nedá sehnat (skoro si myslím že už jí nevyrábí) a ta je tak křivá, že se mi z toho chtělo plakat… Kdybych měl paletu navíc, prostě jsem je tam nedal, nedělal výřez na sokl a udělal to rovnou z 24PRO. No ale co. Prostě jsem kromě krásně vyrovnané vrstvy, kterou zakládací sada dělá musel ještě bouchat do rohů tak, aby to bylo opravdu rovné. Nakonec se ale vše povedlo a kromě pár zubů, které jsme opravil pilou se to povedlo. Stavba na pěnu jde opravdu od ruky, člověk se nemusí plácat s lepidlem atd. Nejvtipnější bylo, když jsem se zkoušel pěnu nasadit na levnou pistoli, kterou jsem měl na stavbě. Po nasazení to začalo cákat absolutně všude – ještě že jsem si tenkrát koupil čistič na nezaschlou pěnu 🙂 Už jsem to chtěl vzdát a koupit i k pěně, kterou jsme dostali na stavbu zadarmo ještě jejich originální pistol. Poprosil jsem Láďu (souseda) o odbornou konzultaci a po otestování jeho fungl nové pistole jsme zjistili, že ta moje je opravdu jen na takové ty základní pěny. Takže jsem dostal do zápůjčky krásnou novou pistol 😀

pistol

Asi se už nebudu moc rozepisovat a vložím nějaké fotky – bohužel když jsem na stavbě  sám, moc nefotím.

WP_20170329_19_00_07_PanoramaWP_20170328_15_15_00_ProFB72881B-DEF7-4D93-962C-884F981FF1B3

Aktuálně máme na garáži všude 8 řad, takže pomalu finishujeme 🙂 Už pomalu poptávám materiál na věnec. Stavbě zdar

Dřina ve jménu tepla a polystyrenu

Křivost desky jsme měřili hned druhý den po zalití. Po obvodu je deska rovná především díky soklovému polystyrenu, který dělal zároveň bednění. Celkově jsme se tedy dostali na rovnost +-1cm, což není žádná hitparáda, ale to jsou striktně lokální nerovnosti (většinou lavor, kam jsem špatně zajel s tou vibrační lištou), obvod je +-2mm. Ono je to hezké na papíře a rovnost desky jsem díky tomu doteď nemusel extra řešit, problém přišel až teď, při polystyrenu. Ono je jedna věc +-1cm, ale pak se k tomu musí přičíst 2x lepenka proti vlhkosti a nerovnosti jako středočeská pahorkatina jsou na světě… Obzvlášť tedy tam, kde se kříží první vrstva s druhou, nedejbože tam, kde vychází křížení první s druhou a vlastně dvojitým spojem, to je pak teprve hromada nekončící zábavy… 😀

Postup jsem zvolil jednoduchý. Do podélných mezer mezi lepenku vždy dám desku (mám vyrovnávací vrstvu 1 a 2cm polystyrenu (předem měřeno celoplošně samonivelačním laserem (už jsem ho tu uvedl několikrát a asi jen tak nepřestanu, kdo se chystá stavět, je to rozhodně MUST-HAVE)). Tuto vyrovnávací vrstvu přeměřím jestli není někde vysoko (jestli se nepotkala s příčným spojem izolace ( 😀 ), pokud ano, seříznout polystyren. Toto celé, pokud to odpovídá výšce zasypu v místech spojů pískem, a pěkně srovnám. Na to pak vstva 4cm izolace. Dráty schovávám do 1cm vrstvy s pískem, případně upravím 4cm desku mým hodobožovým řezákem, který má za jeden den víc nových plátků než wolverine drápů při natáčení prvních X-menů (jsem prostě strašně šikovnej…) :D. Tento postup aplikuju ve všech místnostech. Nejprve jsem si myslel že písku budu potřebovat trošku, no už ho tam padlo nějaké to kilo. Má to ale pozitivní stránku věci – desky sedí krásně a asi si nebudou ani sedat, takže paráda.

Hned za mnou začala Míša pracovat na finální vrstvě polystyrenu. Pomocí sponkovačky s 14mm dlouhými sponami přidělává dilatační pás ke stěně. Sice na tom pásu mají samolepící část, ale ta je tam spíš k zasmání 😀 Nedrží ani náhodou. Nefotil jsem ty jednotvárné místnosti všechny, ono není moc k vidění.

Zajímavý byl rozhovor s dodavatelem anhydritu. Řešili jsme dilatace jednotlivých místností, kde je jiná výška krytiny (obývák + kuchyň + vstup + koupelna + technická). Dilatace je v ceně do 10ti přechodů – tak jsem říkal že ve 4+1 bych musel být masochista abych toho dosáhl. Zároveň jsme řešili finální výšku pro krytiny, nacož mi bylo řečeno že ta rovnost je stejně vždy problém a že se to bude řešit na místě. Jsem strašně rád, že mám ten rotační laser, prý jsme tak jedni z 50ti.. 🙂 Tak mi udělal radost.

Poslední novinkou je závoz porothermu pro stavbu garáže. Bohužel v den závozu pršelo, takže máme místo na garáži materiál jen před ní…. A ve jméno dovozu materiálu jsme si nechali dovézt Zikmunda (chápejte písek, který vypadá spíš jako antuka – zásypový). Když ho prohrábnete, ruce máte jako masový vrah 😀

Omítky, aneb nejlepší fáze stavby

Je vtipné, že už měsíc slibuji elektro post, ale tím, že máme SDK stropy, tak je elektro spíš rozdělané, než aby o něm šel postnout článek. Místo toho sepíšu omítky 🙂

IMG_8110

Řeknu vám, že takhle jsem se dlouho nenadřel – tohle bych asi napsal, kdyby jsme omítky dělali sami. Jelikož jsem během stavby párkrát bojoval s lepidlem, stěrkou a rovinou, tak rozhodnutí jestli si omítky necháme udělat nebo do toho půjdeme jako do zbytku stavby svépomocí, bylo vcelku jednoduché. Poptal jsem několik firem, některé dokonce nechali na stavbě, v té době ještě bez oken a dveří své vizitky. Nakonec jsme zvolili omítky od p. Michla. Velice příjemný pán, po schůzce na stavbě vypracoval rozpočet, který byl pevný – žádné doplatky či jinak. Práci odvedli profesionální, viz galerie, která je na konci článku 🙂

Na stavbě se celkově zdrželi cca týden. Každý den jsem si jezdil kontrolovat jak práce probíhá – to byl fakt relax, a jelikož jsem podcenil objednávku materiálu na další postup, tak jsme celý týden nepracovali 😀 Vlastně jsem je při práci ani nezastihl, vždy když jsem po 16:00 na stavbu dorazil, bylo uklizeno, vypnutá voda ve skruži (což oceňuji) a nějaká část práce odvedená. Je zajímavé vidět práci, kterou odvádí někdo jiný 😀

Omítky jsme vybrali vápenosádrové – stříkané. Uvidíme jak se osvědčí. Cena byla velice příznivá – 200kč/m2. Profily používají kovové a místa, která jsem měl křivé srovnali opravdu dobře. Zezačátku jsem měl při každé návštěvě stavby tendence jim „pomáhat“. Hledal jsem, kde zastříkali jakou zásuvku, případně jsem pomocí metru udělal díru do středu krabičky a nechal tam šroubovák. V pondělí, 6.3. jsme se na stavbě s p. Michlem a jeho kolegou potkali, tak jsem říkal, že místama nechávají krabičky pod omítkou. P. Michl mi s úsměvem řekl, že to dělají až potom, protože v místě kde udělají takovou vrstvu (tj v zásuvce), tam to zůstane mokré… No – poučení pro příště 😀

Nemám asi co víc psát, v pátek nám dorazí na stavbu EPS na podlahu, takže začneme pomalu dělat zateplení podlah. Předběžný termín na podlahové topení a TČ, pro které jsme se nakonec rozhodli (více v samostatném článku) máme začátek dubna – doufám že za 3 týdny polystyren položíme s přehledem, případně termín posuneme dopředu. Zároveň jsme objednali materiál na garáž, takže nám vedle RD vyroste i druhá část našeho stavebního povolení 🙂

 

Jak jsme vybírali kuchyň

Kuchyň jsme vybírali poměrně s předstihem, protože jsme chtěli mít jistotu, že elektro a ostatní instalace jsme chtěli mít přímo na míru budoucímu uspořádání. Prošli jsme pár kuchyňských studií, některé nás odradili rovnou – poplatek za návrh? No, to si myslím že v dnešní době je docela pasé – člověk netuší jak jsou dobří a jestli to vůbec umí a oni chtějí 3-5t předem, tak to nas*** 🙂 Jako první jsme šli do SIKO, protože tam máme slevy od firmy, kde pracuji a zároveň jsme si tam vybrali koupelnu – viz předchozí články. Dále pak Hanák – ale paní byla nepříjemná a i přes slib, že nám pošle návrh do 2 týdnů, je to měsíc a nikde nic – no smůla. Nakonec jsme na doporučení kolegyně z přítelkyně práce jsme zašli i do KIKA. Já jsem byl tedy vcelku proti, tyhle velkošopy ve mě nevyvolávají nějakou extra důvěru – to bych radši IKEA, která je dle mého aspoň trochu jinde. Kupodivu ale neprodávají své výrobky, ale dohromady asi 3 německých firem, to tu rozepisovat nechci 🙂 Prošli jsme si to tam pěkně celé a samozřejmě se nám nejvíce líbila ta nejdražší kuchyň, která byla hned vedle stolečku prodejce 🙂

Měli jsme poměrně jasnou představu, jak by měla kuchyně vypadat, několikrát jsem si to kreslil, a aby byla dodržena základní ergonomie, tak to ve finále ani jinak nešlo – i tak jsem chtěl návrhy od profesionálů, aby mi moji myšlenku potvrdili. Chtěli jsme vařící ostrůvek, protože se nám to prostě líbí 😀 A zároveň dost místa pro přípravu jídla a přístrojů, které se nám nechtějí furt schovávat do skříněk.

Kvalita obrázků není moc dobrá ani v originálu, ale pro představu to určitě stačí. Ve zkratce popíšu co je to zač, je to kuchyně Nobilia s kováním Blum. Kování mě opravdu přesvědčilo oproti konkurenci, krásně dovírá atd. Rozpočet jsme mírně překročili, ale výsledek je přesně takový, jaký jsme chtěli. Místnost nebyla do programu zadaná celá, takže to může vypadat, že je tam málo místa, ale od stolu nám zbývá ještě 2,5m, což by mělo stačit.

Jelikož už mám fakt dlouho rozepsanej článek o elektrice, nechci sem psát nic z toho, abych neduplikoval články 🙂 Takže na elektro si ještě budete muset počkat, ale už jsme na 80% a na konci února by mi měli – dle počasí dělat omítky. Chtěl jsem Vás ještě poprosit, kdo si nechal dělat vodovodní podlahovku, doporučte mi firmu 🙂

Stavbě zdar!

 

 

Elektro

Dnešní článek bude smutný – bez fotek. Poté co jsme se dostali k uzavřené hrubé stavbě, dochází konečně na to, na co jsem se těšil, a to je elektro a celkové plánování našeho budoucího hnízdečka 🙂

Jak jsem se již asi zmínil, plánujeme dům chytrý, který v budoucnu bude schopen dělat rutinu za nás, a my to nebudeme muset lepit ze všeho co koupíte všemožně na internetu. Je to přesně tento důvod, proč jsme rezignovali na koupi již postaveného RD. Většinou tyto nemovitosti nejsou výhodné cenou a hlavně, a to v první řadě, nejsou podle toho, co požadujete.

K loxone jsem se vlastně dostal náhodou. Nejprve jsem koukal po různých systémech, nějaké jsem našel i na aliexpress, ale já jsem chtěl něco, co bude otevřené, bude ideálně programovatelné v C, nebo jiném „slušném“ jazyce. To je ale v hromadě případů problém. Jeden systém jede na sběrnici (především ty, které se specializují na vytápění), jiné zase na vlastních protokolech a tak dále a tak dále. Dobu jsem tápal a nebyl si jistý, jestli to bude správná cesta – přecijen jsem to řešil v celku s předstihem a nebral jsem to až tak vážně. Při zběžném vyhledávání internetem jsem narazil na super blog – kdyby ho někdo neznal, doporučuji (Vodníci). Zde se tvůrci webu začali rozepisovat právě o Loxone (blog jsem znal již z dřívějška, především díky super timelapse videím ze stavby, které u mě získali takovou oblibu, že jsem ze začátku plánoval něco podobného). V tomto bodě jsem se rozhodl pro LOXONE stůj co stůj.

Zatím samozřejmě nemám své vlastní poznatky, to se teprve blíží, ale rád bych se s Vámi podělil (a budu rád, pokud dostanu nějakou odezvu) s tím, jak celý RD plánujeme koncipovat. Vytvořil jsem si v rámci možností přehlednou tabulku, která sama počítá spotřebu materiálu, zároveň jsem udělal hromadu úprav od původní dokumentace, která nepočítala vůbec s ničím (no jo, typový projekt).. Trochu odbočím a poradím všem co váhají – i když se Vám typový projekt líbí, najděte si projektanta, který je alespoň trochu kompetentní, klidně vyjděte z toho, co se Vám líbilo v katalogu, ale nechte si vše upravit dle vás (minimálně Vám pak upraví a poradí změny, které si v průběhu vymyslíte – co si budeme povídat, pokud nestavíte 2hý nebo 3tí barák, nemáte ani tucha jak to bude, co bude lepší atd).

Pravidla, které jsem si stanovil:

  1. Díky tomu, že nemáme betonové stropy, ale pouze SDK podhledy a zároveň jsme bez podkroví, byla by hloupost nevyužít toho prostoru, co se skýtá nad nimi.
  2. Silové kabely pro zásuvky budou taženy podél stěn na zemi (nepředpokládám že bych je někdy musel měnit či rozšiřovat) (ještě upravím v dalším bodě).
  3. Ke každé skupině, či jednotlivému vypínači bude veden krk, který bude končit nad stropem (tj z vrchu dolů). Zároveň pod každým vypínačem bude zásuvka, ke které půjde tento krk také.
  4. Ke každému vypínači potáhnu zvlášť FTP kabel, kdybych se rozhodl přidávat do jednotlivých místností další senzory či jiné aktory.
  5. Všechny kabely budou do rozvaděče přivedeny shora (krom silových pro zásuvky).
  6. Nad vazníky bude rozvod řešen pomocí síťových žlabů (zvolil jsem „hlavní“ a „vedlejší“ cesty, které se liší velikostí žlabů (dle předpokládaného počtu kabelů).
  7. Všechny světla v domě budou napojeny na Loxone, s tím, že budou v rozvaděči ještě neosazená relé jako záloha, kdyby Loxone nefungoval (protože svítit se musí).
  8. V každé místnosti v jednom rohu, bude zaveden krk pro budoucí možnost osazení PIR.

Asi budu postupně přidávat, toto je jen první souhrn myšlenek, které jsem postupně vymyslel (ale vzhledem k tomu, že je 0:10), tak jsem na něco určitě zapomněl. Každopádně chci nastavit elektroinstalaci tak, aby bylo možné jí bez problému upgradovat.

A já jdu spát 🙂 Dobrou noc!